Schwesig a Günther si připomínají otevření hranic v Boizenburgu

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

V Boizenburgu Schwesig a Günther vzpomínají na otevření hranic v roce 1989 a diskutují o nucených deportacích v NDR.

Schwesig und Günther erinnern in Boizenburg an die Grenzöffnung 1989 und thematisieren Zwangsaussiedlungen in der DDR.
V Boizenburgu Schwesig a Günther vzpomínají na otevření hranic v roce 1989 a diskutují o nucených deportacích v NDR.

Schwesig a Günther si připomínají otevření hranic v Boizenburgu

Dne 9. listopadu 2025 se v Boizenburgu uskutečnila dojemná vzpomínka u příležitosti 36. výročí otevření vnitroněmecké hranice. Manuela Schwesig, předsedkyně vlády Meklenburska-Předního Pomořanska, a Daniel Günther, předseda vlády Šlesvicka-Holštýnska, ve svých projevech nastínili paralely mezi historickým otevřením a přetrvávajícími výzvami pro svobodu a demokracii. Akce byla také součástí oslav 35. výročí partnerství měst mezi Boizenburgem a Lauenburgem, které bylo zahájeno v roce 1990. Podle sat1regional.de se tradiční setkání ministrů na symbolickém místě připomenout bývalou vnitroněmeckou hranici.

Pozornost byla věnována zejména odvaze lidí v NDR, kteří bojovali za základní práva, jako je svoboda projevu a svoboda tisku v roce 1989. „Devátý listopad není jen datum, ale začátek procesu, který vedl k německé jednotě,“ řekl Schwesig. Oba politici zavzpomínali na své mládí při pádu Berlínské zdi - Schwesigovi bylo 15, Güntherovi 16. Emotivní obrazy pádu Berlínské zdi, které odrážely odvahu lidí v NDR, jsou pevně ukotveny v jejich vzpomínkách.

Nucené deportace jako temná kapitola

Ústřední složkou kultury vzpomínání byla otázka nucených deportací v NDR. Jacqueline Bernhardtová, ministryně spravedlnosti Meklenburska-Předního Pomořanska, hovořila o ranách těchto událostí, které přetrvávají dodnes. Nucené deportace, které proběhly ve dvou velkých vlnách v letech 1952 a 1961, se dotkly mnoha občanů, kteří byli považováni za politicky nespolehlivé. Odhaduje se, že 11 000 až 12 000 lidí bylo přemístěno, často za dramatických okolností, podobně jako „Aktion Verziefer“ a „Aktion Festigung“, které se odehrály v rozsahu a brutalitě, která zničila mnoho životů a osudů. Toto téma je intenzivně zkoumáno v článku na Wikipedii.

Od 1. července budou mít oběti těchto nucených relokací možnost žádat o odškodnění. Dosud bylo podáno asi 240 žádostí z Meklenburska-Předního Pomořanska, z nichž přibližně polovina byla schválena. Postižení mají nárok na jednorázové odškodnění ve výši 7 500 eur, přičemž letos již bylo přijato přibližně 230 žádostí o důchod obětí SED, který činí 400 eur měsíčně.

Pohled zpět, ale i vpřed

Předsedkyně zemského parlamentu Birgit Hesseová obrátila svou pozornost do minulosti připomenutím listopadových pogromů z roku 1938, které vyústily v kruté zbavení volebního práva židovskému obyvatelstvu. Tyto vzpomínky by nám měly vždy připomínat důležitost lidských práv a společenské tolerance. Sat1regional.de zdůrazňuje, že je důležité poučit se z historie, abychom se v budoucnu vyvarovali chyb.

V době, kdy je pro společnost zásadní zabývat se historií a jejím poučením, zůstává diskuse o svobodě a lidských právech aktuálnější než kdy jindy. Zkušenosti z minulosti mají i nadále dopad na současnou společnost a vyzývají nás, abychom se postavili za společné, mírové soužití.