Spor o větrné turbíny v lese: nebezpečí pro klima a přírodu?

Spor o větrné turbíny v lese: nebezpečí pro klima a přírodu?

V Braniborsku se něco děje – a ne každý chápe vzrušení kolem obnovitelných forem energie, zvláště pokud jde o větrné turbíny v lese. Zatímco stavba větrných turbín byla dlouho považována za klíč k energetickému přechodu, tento trend je nyní stále více zpochybňován. Odpor panuje zejména v citlivých krajinných oblastech, jako je oblast mezi Halbe, Teupitz a Freidorf, kde se plánují větrné turbíny vysoké až 261 metrů. Tyto nadrozměrné kolosy, které jsou desetkrát vyšší než okolní borovice, vnášejí do hry nejen ekonomické aspekty, ale také vzbuzují obavy o ochranu přírody a životního prostředí.

Pierre Ibisch, profesor sociální ekologie na Univerzitě pro udržitelný rozvoj v Eberswalde, jasně formuloval své obavy. Varuje, že větrné turbíny mohou představovat další zdroje stresu pro lesy. Německo totiž historicky ztratilo obrovské množství lesů; Dnes je zalesněna pouze třetina rozlohy země, a to často v roztříštěných oblastech. V tomto okamžiku je zřejmé, že lesy působí nejen jako zdroje dřeva, ale mají také zásadní funkce při regulaci klimatu a vázání oxidu uhličitého.

Les a vítr: obtížný vztah

Stavba větrných turbín také mění mikroklima v lesích. Měření ukazují teplotní rozdíly až 10 stupňů mezi oblastmi s větrnými turbínami a nenarušenými lesními plochami. Výsledek: Zvýšené riziko vysychání a s tím spojené lesní požáry. Zvířata, jako jsou ptáci a netopýři, jsou zvláště postiženi, protože jejich stanoviště jsou narušena obrovskými zařízeními.

Dalším aspektem jsou ekonomické úvahy: majitelé lesů vidí větrné turbíny jako slibný zdroj příjmů. Zatímco tradiční těžba dřeva generuje pouze kolem 100 eur na hektar, jedna větrná turbína by mohla ročně vygenerovat až 70 000 eur. Toto pokušení neusnadňuje rozhodování mnoha vlastníků lesů a vyvolává otázku, jak lze vyvážit ekonomické zájmy a ekologické aspekty.

Změna klimatu v centru pozornosti

Větrná energie se ale netestuje pouze v Braniborsku. O změně klimatu se intenzivně diskutuje také v Rakousku. Výzkumný projekt „Climate Media Frames“ na Univerzitě aplikovaných věd St. Pölten zkoumá, jak mohou různé komunikační strategie pomoci zprostředkovat výzvy spojené se změnou klimatu. Dr. Franziska Bruckner a její tým analyzují různé mediální formáty, aby se dostali k jádru otázky, jak je vnímána změna klimatu a jakou roli v ní hraje větrná energie.

Interdisciplinární tým pracuje již tři roky na výzkumu ekologických inovací, jako jsou větrné turbíny a sójové boby jako udržitelné alternativy. Cílem je vyvinout inovativní analytický nástroj, díky kterému bude prezentace klimatických iniciativ v různých mediálních žánrech srozumitelná.

V Braniborsku i mimo něj zůstává velkou výzvou diskuse o správné rovnováze mezi výrobou obnovitelné energie a ochranou naší přírody. Odpovědi na tyto otázky budou zásadní pro to, jak se v nadcházejících letech vypořádáme s výzvami změny klimatu. Zda dojde k přehodnocení, které bude vyhovovat jak lidským potřebám, tak nárokům přírody, se teprve uvidí.

Informuje o tom Berliner Zeitung o bouřlivé diskusi o větrných turbínách v lese. Více o komunikačních strategiích ve výzkumu klimatu se také můžete dozvědět na Životní prostředí a energie a na změnu klimatu a adaptační strategie HLNUG.