Suche
Mein Konto
Rydlewicz má zákaz vstupu do domu: Šok pro Energii Chotěbuz!
René Rydlewicz je vyloučen z Energie Cottbus kvůli kontroverznímu přestupu. Aktuální vývoj a pozadí.
Rydlewicz má zákaz vstupu do domu: Šok pro Energii Chotěbuz!
V neočekávaném zvratu událostí dostal bývalý bundesligový profesionál René Rydlewicz-Gubanow (51) zákaz pracovat v Energie Cottbus. Toto hlásí Bild.de. Rydlewicz, který má za sebou úspěšnou kariéru s 278 zápasy Bundesligy, zejména za Hansa Rostock, byl po své hráčské kariéře sportovním ředitelem Hansa Rostock a také trenérem mládeže v Energie Cottbus. Během svého působení jako trenér byl zásadní pro práci s mládeží a působil jako asistent trenéra v různých juniorských týmech DFB. Dvakrát byl také dočasným trenérem profesionálních týmů Chotěbuze, ale pokaždé jen na jediný zápas.
Současný domácí zákaz má svůj původ v konfliktu kolem přestupu nadějného mládežnického hráče Linuse Güthera. Mladý talent je považován za jednu z největších nadějí poté, co v květnu debutoval v DFB a nedávno podepsal smlouvu s Union Berlin. Energie Cottbus tvrdí, že Rydlewicz byl zapojen do tohoto převodu, což popírá. Podle prezidenta energetiky Sebastiana Lemkeho by tento incident mohl mít potenciálně i právní důsledky, protože Güther má smlouvu do roku 2028, kterou prý podepsali jeho rodiče.
Dvojité potíže
Situace je ještě napjatější, když se do Unionu Berlín stěhuje i Rydlewiczův syn Oskar Gubanow. Tento rodinný propletenec mohl Rydlewiczovi situaci ještě zkomplikovat. Talentovaný Linus Güther a jeho spoluhráči se v minulosti utkali mimo jiné na finálovém kole státního halového mistrovství FLB, kde skupinu vyhrála Energie Cottbus. Ve svém posledním ročníku předváděla klubová mládež silné výkony, včetně zisku stříbrného poháru města ve Freibergu.
Pohled do minulosti
Rozvoj fotbalu v Německu od druhé světové války vedl k výrazné změně kultury fanoušků. V prvních letech se her účastnila hlavně dělnická třída, i když k masivní změně došlo až se založením Bundesligy v roce 1963 a mistrovstvím světa v roce 1974. Mladí fanoušci začali své týmy podporovat vášnivěji, inspirováni britskými vzory. Zpěv a fanouškovská kultura se na stadionech staly normou, hnutí Ultra se rozvíjelo od 90. let a přineslo s sebou novou formu emocionální podpory. Ultras se na rozdíl od chuligánů zaměřují na hru samotnou a podporují své týmy chorály a vizuálními efekty, jako jsou bengálské světlice, což výrazně utváří atmosféru ve hrách, jako např. Poznání planety vysvětlil.
Digitalizace a vliv sociálních médií to jen zvýšily.
Zatímco fanouškovská kultura se neustále vyvíjí, situace kolem Rydlewicze a Energie Chotěbuz zůstává příkladem někdy silně konkurenčního světa fotbalu, kde diskuse o přestupech a osobních vztazích často zastiňují dění na hřišti. Nadcházející týdny by proto mohly být stejně zajímavé jako další vývoj kolem klubu a bývalého hráče.