Antisemitistický skandál v Braniborsku: Židům zakázán vstup do domu!
Antisemitistický skandál v Braniborsku: Schneider zakazuje Židům vstup do domu. Policie vyšetřuje obvinění z pobuřování.

Antisemitistický skandál v Braniborsku: Židům zakázán vstup do domu!
Braniborskem aktuálně otřásá antisemitistický skandál. V krejčovství úprav v Kleinmachnow byl objeven facebookový příspěvek majitele Osmana Uyara, který uvedl: „Ode dneška nesmí do mého podniku vstoupit žádný Žid…“. Nevkusný záznam byl rychle smazán, ale policie jej nyní vyšetřuje pro pobuřování. Obvinění jsou závažná a o dopadu tohoto incidentu se široce diskutuje.
Osman Uyar říká, že se o příspěvku dozvěděl až od policie a z nevyslovitelné zprávy viní svého syna Mehmeta Uyara. Mehmet provozuje krejčovství „Yörük II“ v Calau. Na Instagramu je také vyobrazen s vlčím pozdravem, symbolem pravicově extremistické skupiny Šedí vlci. Navzdory svému spojení s takovou symbolikou Mehmet Uyar odmítá uznat obvinění a tvrdí, že jeho účet na Facebooku byl napaden hackery. "Nemůžu si pomoct," říká pod značným tlakem.
Právní důsledky a vnímání veřejnosti
Policejní vyšetřování již začalo a mluvčí Stefanie Wagner-Leppin potvrdila, že opatření, jako je řešení ohrožených osob, se plánují. Problematika podněcování k nenávisti je obzvláště citlivá: známý paragraf německého trestního práva, § 130 trestního zákoníku, tuto záležitost upravuje a stanoví tresty odnětí svobody až na pět let. Ještě znepokojivější je skutečnost, že antisemitský obsah se šíří prostřednictvím sociálních médií a platformy jako Facebook, Instagram a TikTok jsou s podobnými narativy stále častěji konfrontovány. Tento obsah využívá obavy a nejistotu uživatelů a může snadno podněcovat další nenávist. Ukazuje to i analýza Spolkové agentury pro občanské vzdělávání, která [bpb.de](https://www.bpb.de/themen/antisemitismus/dossier-antisemitismus/549283/antisemitismus-und-verschwoerungserzaehlungen-in-den-social-medien-areintervention/Serrmitic convention/Security points rozšířené na sociálních sítích.
Pandemie koronaviru vedla v posledních letech nejen k nárůstu dotačních podvodů a falšování očkovacích průkazů, ale také zvýšila povědomí o podněcování na sociálních sítích. Příkladem toho je již zmíněný „Judenstern“ s nápisem „Neočkován“, který se šířil v několika příspěvcích. Berlínský odvolací soud však ve zvláštním případě rozhodl, že takový post nemusí nutně představovat podněcování k nenávisti. Názory se zde mohou značně lišit, což ukazuje, že právní terén kolem antisemitismu a podněcování je utvářen nejen soudními rozhodnutími, ale také společenským diskursem. V této souvislosti anwalt.de poskytuje právní poradenství lidem, kteří jsou konfrontováni s takovými případy.
Role sociálních médií
Zde je důležité zdůraznit, že sociální média mohou být požehnáním i prokletím. Nejsou jen platformami pro nenávist a předsudky, ale mohou také sloužit k osvětě a osvětě proti antisemitismu. Klíčem k úspěchu je podpora digitální mediální gramotnosti a vzdělávání, stejně jako rozvoj strategií prevence k předcházení takovým incidentům. Občanská společnost hraje klíčovou roli v boji proti nenávisti a nesnášenlivosti a každý hlas v této debatě se počítá.
Události kolem úpravny „Yörük I“ proto nejsou jen ojedinělým případem, ale jasným náznakem hluboce zakořeněných společenských problémů, které je třeba řešit. Případ mobilizuje právní i společenské síly k tomu, aby se postavily proti antisemitismu a viděly události v kontextu aktuální společenské diskuse.